Hel: Tajemná vládkyně severského podsvětí

I když jsou příběhy a legendy, které se týkají Hel, poměrně omezené a ne tak frekventované jako u jiných bohů a bohyní, její přítomnost a vliv na severskou mytologii jsou naprosto nepopiratelné.

Její rodokmen je také velmi zajímavý, jelikož je dcerou Lokiho, boha zla a klamání, a obryně Angrbody. Má dva bratry, obřího vlka Fenrira a světového hada Jörmungandra. Její specifická klasifikace je nejasná, některé zdroje ji považují za bohyni, jiné ji charakterizují jako obryni, zatímco další ji označují jako jötunn, což jsou starověké severské humanoidní bytosti, často zaměňované s obry.

Hel sídlí v Helheimu, jednom z devíti světů severské mytologie. Je to místo, kam jdou duše těch, kteří nezemřeli hrdinskou smrtí v bitvě. Helheim je často popisován jako chmurný a temný, obklopen vysokými zdmi a branami.

Hel je líčena různými způsoby. Některé zdroje ji popisují jako strašlivou postavu s tváří a tělem napůl krásné ženy a napůl zetlelou mrtvolou. Jiné zdroje ji líčí jako velmi krásnou ženu, která vyzařuje temnou a smrtelnou krásu.

Hel hraje důležitou roli v severských mýtech a legendách. Její nejvýznamnější úloha je v příběhu o smrti boha Baldra, kdy Hel souhlasí, že Baldra propustí ze své říše zpět k živým, pokud pro něj zapláče vše na světě. Když se to nepodaří, Baldur zůstává v Helheimu až do konce světa, známého jako Ragnarök.

Hel je také často zobrazována v moderní kultuře. Objavuje se v literatuře, filmech, komiksech a videohrách, kde je často zobrazována jako mocná a obávaná bohyně smrti.

Její komplikovaná a různorodá povaha závisí na interpretaci a kontextu. Vždy však zůstává fascinující a nezapomenutelnou postavou severské mytologie.